Upovídaný a nespolečenský

25. srpna 2013 v 22:12 | Samuel |  Starší
Ano už podle toho pitomýho názvu článku. Právě jsem zjistil, že i přes svou nekončící upovídanost jsem nakonec přecijen nespolečenský typ. Osobně mě to překvapilo. Já jsem na svých přátelích závislý, ale prostě... nejsem stavěný k tomu, abych mluvil s někým. Jsem upovídaný člověk, který je spíše dítko samomluvy. Nejraději mluvím o svých povídkách nebo pocitech nebo nejlépe povídkách, které mé pocity vyjadřují. Nejlépe se cítím, když mluvím svými slovy, jenomže to nemůžu, protože mému jazyku nikdo z kamarádů nerozumí Q_Q ale to není vymyšlený jazyk, to je čeština, jen skládám věty dost složitě, používám spousty přirovnání a člověk, který nemá mou mysl přečtenou a naučenou nazpaměť se v té mé hatmatilce začne ztrácet a pak má třeba i pocit, že na něj kašlu a že si píšu sám pro sebe, ale to není pravda. Já mu to, co mu chci říct, říkám svými slovy. Tak například hrozně rád místo "mě" říkám "mne", já vím, že je to normální, ale nikdo mi prostě nerozumí, co to melu O_O . A když už jsem mluvil o tom, že mou mysl musíte mít našprtanou, tak mne to přivádí k dalšímu překvapení...

Já jsem si vždycky myslel, že se ve mně dá číst jako v otevřený knize, ale ono houby. Lidi si to taky myslej, protože si ve mně přečtou to, co já chci, aby si tam přečetli a pak si myslej, že jsem takový a takový a nakonec z toho vyjdu tak, že krom jednoho člověka mě na celym světě vůbec nikdo nezná O_O . Vůbec nikdo neví jaký jsem. Vidí všichni ufňukaný malý uke a jsem pro ně jak dítě. Ale tak mě to tak vyhovuje, protože v tomhle světě takový nejspíš vážně jsem.
Ale do prdele lidi v tomhle světě já nejsem já!!!
Mělo to být tajný. Každý mě měl vnímat jako toho ufňukanýho idiota, ale jednu vlastnost mám stejnou v obou mých stranách a to jest, že o sobě nerad něco tajím. Už jsem to prostě nemohl vydržet, jak se na mě díváte. Líbilo se mi to, dokud vám to přišlo roztomilý, ale ve chvíli, kdy jsem poslouchal jak o mě přátelé mluví, kdy už jsem viděl, jak moc tu osobu co znají berou jako mě už jsem to nevydržel. Hele lidi... já... nemůžu vám ukázat jaký opravdu jsem, protože tady takový být nemůžu, tenhle svět mi k tomu nedává ty správné podmínky. Je jiný než ten, ve kterém žije mé skutečné já a to o dost...
Odpusťte mi, přátelé... jsem teď možná zlý, sprostý až hříšný zdám se, ale... já se potřebuju vypsat.
!!!!TAKŽE ZAPOMEŇTE NA VŠECHNO, CO JSTE TU TEĎKA PŘEČETLI!!!!
Protože já jen... jen se potřebuju vypsat.... Bože už zase tu začínám brečet, ale já.... možná je to žal možná vztek možná bláznovství i když to bude nejspíš kaše v který je tohle všechno zatlučený dohromady, ale musím to ze sebe někudy dostat a blog je pro mě prostě.... to nejlepší místo....
Odpusťte.......................
Omlouvám se..........
Gomennasai......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama