Malý Válečník

18. srpna 2013 v 15:08 | Samuel |  Starší povídky
Tak včera jsem vám slíbil jakousi prazvláštní pofídku, které popravdě asi nebudete moc rozumět. Kdo tomu nerozumí, tak ať to beze prostě jako mou typickou milostnou povídku o lásce Válečníka a Axela s jednostrannou náklonností Atsua k Válečníkovi. A ten kdo tomu rozumí, tak toho mohu s hrdostí prohlásit buď za geniálního detektiva a nebo za skvělého přítele, který chápe mé city a rozumí mně a mému smýšlení. Jsou tam použita hesla, například válka, teplo, magické jezírko atd. Tak snad každému dojde, že pod pojmem "válka" se tam myslí život, ale ty ostatní hesla, jsou vážně pro ty, kteří mi rozumí a dobře mě znají. Pro mě je tahle povídka hodně citově naplněná, takže nějaké úchylné komentáře ohledně hesel jako je "teplo" byste si mohli odpustit. No to je asi vše, tak snad se bude líbit, i když bude nejspíš pro většinu k nepochopení...


Seděl tam a klepal se. Cítil se tak bezmocně, sklesle a zároveň šťastně. Byl tak moc šťastný. Seděl opět na bojišti mezi tisícem mrtvol, ale byl šťastný. Díval se do jezírka, které bylo vedle něj, a zasněně si představoval, jak tam znovu uvidí ty tváře. Ty dvě osoby mu byly tak drahé. Byla to vůbec pravda? Nebyl to sen? Nebyl třeba už mrtvý? To asi těžko, jeho nesmrtelnost byla asi jedinou výhodou kočičího lidu. Elfové, kteří stáli proti nim, byli mocní, silní a zuřivý. Co proti nim zmohla ta malá bezmocná koťátka? Všichni z jeho řad byli mrtvý a on zůstal sám nebo byl vážně taky mrtvý? Kdo ví? Tam v jezírku se před několika minutami bavil s psím mužem a dračí ženou. Ti dva se měli rádi a to i navzdory té odlišnosti, byla to snad ona co je k sobě táhlo. K chlapci přistoupil zezadu muž. Vrazil mu do zad kopí.
"O co se snažíš, hlupáku?"
"Ty… ty nejsi mrtvý?"
"Nesmrtelní neumírají, hloupý elfe."
"Jak se jmenuješ?"
"Ve válce nejsou jména důležitá. Snaž se, jak chceš, posle osudu, ale já se nenechám zlomit a teď budu dokonce i bojovat, protože mám novou sílu. Mám magické jezero."
"V tom jezeře jsou jen lži. Jmenují se Deiza a Unoi, že?"
"Táhni k čertu, i kdyby všichni lhali, i kdyby Snow a Dark byli jen přestrojení elfové, Deiza a Unoi mne neopustí."
"Jak si můžeš být tak jistý?"
"Kdo jsi?"
"Možná Death možná Love, to bys měl vědět ty."
"Tvé jméno zajímavější než tvé se mi zdá. Jsi Atsu či Axel?"
"Tak praštěná jména. Kdo je vymýšlí?"
"Live. Kdo jiný? Jména jsou jen zkomoleninou skutečnosti, která se za nimi skrývá a ochranou tajemství, které nemá být vyzrazeno."
"Pak jsem možná obojí."
"Ne nejsi. Jsi Atsu, protože Axel být nemůžeš, on je skutečnost, která mne čeká a ne stín, který mne hltá."
"Ty jsi skutečnost a ty jsi tady a teď a tady a teď ptám se, co budeš dál dělat?"
"Budu žít a budu se snažit žít naplno, aby Unoi mohl být šťasten."
"Ten psí muž, co znamená pro kočku?"
"Teplo."
"Co prosím?"
"On znamená teplo. To teplo, které tak scházelo mi. To, které naposledy Michael dal a stejně nezahřálo tak krásně, tak něžně a lásky plně jako teplo Unoiovo."
"A mé teplo nemůže zahřát tvou duši?"
"Tvé teplo je stín, tvé teplo je chlad. Tak se neskrývá klid duše."
"Ach proč tak vážně mluvíš, proč neusmíváš se, když klid ti na duši leží?"
"To teplo jako droga je a schází mi každou vteřinou."
"Tak tohle je to mocné kouzlo v plné své síle, to, o kterém se v pohádkách vypráví."
"Ach Atsu, ty mi rozumíš však Unoiem pro mne být nemůžeš, protože jsi elf."
"Pes a drak spolu býti mohou, ale kočka s elfem ne?"
"Hlupáku. Drak, kočka i pes jsou jen symboly povah, elf je jiná struktura. Elf je buď překážka, nebo poslední záchrana v životě zvířete."
"A potřebuješ mne ještě vůbec? Teď je tu Unoi a Deiza po jeho boku, už není potřeba elf, když je pes."
"A co když pes kočičku kousne?"
"Sám řekl si přeci, že se to nestane."
"Budoucnost je nejasná, budoucnost je budoucí, však jeho teplo v srdci do mne křičí, že nikdy nezklamal by mne a Deiza je po boku jeho, což mělo by býti důkazem, že ani ona nezklame."
"A pověz mi ještě, Válečníku, může zvíře rozumět rozhovoru našemu?"
"Třeba že Unoi jednou porozumí. On vidí do duše mé a snad pochopí, co srdce ťuká na klávesy a porozumí heslům srdce mého. Pokud on ne, pak nikdo jiný nemůže rozumět."
"Myslíš, že velký pes porozumí svému malému roztomilému trdlu, bláznivému koťátku?"
"Možné je vše a já věřím, že porozumí. Když několikrát proletí očima svýma text, třeba najde pochopení."
"Jak bláhový malý snílek jsi, ty malé koťátko, ztracené děťátko."
"Ztracené? Spíš znovu nalezené. Unoi dodává mi sílu a s ním v teple jeho už necítím se sám."
"Tak snad, abych už šel. Sbohem, Válečníku. Tvé jméno už znám a já upadnout v zapomnění bych měl."
"Opovaž se a z tohoto světa vlastní rukou tě vyženu. Proč bys mě opouštěl, copak nevíš, co pro mne znamenáš?"
"Dobrá tedy. Zůstanu s tebou, ale ne protože musím, ale protože chci, protože to oba chceme. Protože já tě miluji a ty ke mně oblibu chováš, nikdy nemohu být pro tebe tolik jako Unoi ani tolik jako Deiza, Snow nebo Dark, ale pořád tu můžu být pro tebe, když mě potřebuješ, když v srdci tvém jsou všichni daleko, když Unoi zdá se ti daleko, já nejsem zvíře, já jsem elf, a tudíž mohu být u tebe celou válku, pokud budeš chtít."
"S kouzelným jezerem a s Unoiovou pomocí a s jeho teplem tu válku vyhraji."
"Hlavní je přežít."
"Hlavní je nepromarnit ani vteřinu, protože válka netrvá věčně, a i když je krutá, ty krásné věci v ní jsou. Kdybych slovem "válka" nemyslel jiné slovo v něm zašifrované, má slova by zněla šíleně."
"To ano, ale tady jsou jen šifry, tady je tvé srdce a tady se mluví tvými slovy. Tvými jmény, která vlastně jen další hesla jsou. Tvé jméno Válečník je vskutku pozoruhodné a myslím, že Dark, Deiza a ani Unoi by to nepochopili a copak teprve Snow, ten určitě ne."
"Snow mi dělá starosti. Před ním je vážně snazší hrát si na blázna a křičet Nevím, kdo jsem! Nevím, co chci! Protože to jsou věci, které vědět neznamená umět podat. A jemu se to podává úplně nejhůř obzvláště po tom drakovy, kterého vypustil."
"Ne asi."
"To je moje hláška!"
"A já jsem tvou součástí."
Atsu se usmál. Lehce se naklonil k Válečníkovi a zdálo se, že se ho chystá políbit.
"Prosím ne!," křikl Válečník a Atsua odstrčil.
"Promiň, nechal jsem se unést."
"Já tě stvořil k tomu, abys mne miloval, takže není důvod, proč by ses za to měl omlouvat."
"A kdybych byl Axel, nechal bys mne tě políbit?"
"Jistě. Jenomže Axel mi zatím pouze posílá vzkazy v podobě halucinací, kvůli nimž jsem už několikrát málem přišel o život."
"Axel za to ale nemůže, to tvá touha po něm posílá ty zprávy, on si třeba prochází něčím podobným. Třeba také má halucinace, které mu prý posílá jeho milovaný Válečník, ale ty za to taky nemůžeš, že je má. Není to jeho chyba."
"Já vím. Jen… už bych si moc přál, aby mne našel."
"Já vím, zlatíčko. Ale neboj, jedna věc je na těch zprávách pravdivá určitě a to je to, že on tě usilovně hledá, stejně jako ty jeho, nejspíš ještě usilovněji. Jednou se najdete, uvidíš."
"Jsme si souzeni. Ale já ho nepoznám, když ho potkám."
"Je to ten, který udělá totéž jako ti tři démoni, ale s jiným koncem a jehož povaha bude blízká halucinaci, kterou ti touhy posílají."
"Můj milovaný Axel, kéž by se už objevil."
"Zatím je tu Unoi a to je teď to hlavní."
"Pravda. Unoi je mi teď to nejcennější a navíc… třeba on bude cestičkou přes kterou k sobě s Axelem přijdem."
"Vzhledem k tomu, jak moc je zapálený tě chránit a podporovat, pak je to více méně možné."
"Můj milý Válečníku, teď už je ale čas jít snít. Unoi už dávno sní a ty jsi byl také rozesnělý, už bys vážně měl jít snít nebo se ti ráno nebude chtít do války."
"Pravda. Tak… a ty mě necháš snít samotného?"
"Mám si lehnout vedle tebe?"
"Ano."
"Stejně se ti bude zdát o Unoiovi a Deize, tak proč?"
"Protože tvé teplo mi nyní musí stačit."
"Ach Válečníku."
Válečník si lehl do trávy nedaleko jezírka a Atsu se lehce položil vedle něj. Něžně si ho k sobě přitiskl a pak už se malý Válečník ponořil do říše snů a nechal si zdát o krásném velkém kouzle a o teple svého milého Unoie. Zdali pak bude Axelovo teplo ještě tisíckrát tak krásné a návykové jako teplo Unoiovo? No to se dozví, až Axela potká. Teď je tady šťastný po boku Snowa, Darka, Deizy a hlavně Unoie a ovšem také Atsua.


.:The End:.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama