Lights - camera - KISS!!! (1.díl)

3. července 2013 v 23:25 | Samuel |  Starší povídky
No tak jsem konečně nějak sesmolil první díl té povídky. Hrozně mě baví to psát a když mi přitom hraje v uších opening z Junjou romanticy, je najednou inspirace všude a já chci jen psát a psát a psát :3 Nechci jít za chvíli spát, chcu psát další díl T.T



Vyjmenuj jednu věc, kterou celebrita pro peníze neudělá. Odpověď - NEZNÁMÁ

"No tak, už je deset minut po zvonění, jak to že nejste na svých místech?," huboval učitel, když vešel do třídy.
"A jak to, že vy jste přišel tak pozdě?," ušklíbl se škodolibě Andrew.
"Protože máte nového spolužáka a já musel vyřídit spoustu papírování."
"Spolužáka?"
Celá třída utichla. Není nic zvláštního na tom, že do školy nastoupí nový student, ale na tuhle školu a hlavně do téhle třídy… Ve všech 26 studentech se probudila velká zvědavost.
"Jmenuje se Gabriel Johnson, možná už víte, o koho jde," pousmál se učitel.
"No to určitě, kdo to je? Tohle jméno vůbec neznám," stěžoval si Andrew.
"Je to klávesista, nově objevený talent, slyšel jsem pár skladeb, které zahrál, a je opravdu hodně dobrý, navíc je to také výtečný klavírista a varhanista, prostě dokáže vydat kouzelný zvuk ze všeho, co má klávesy."
"Hele Katze, ty se nějak vyznáš."
"Jen mám přehled, nic víc v tom není," řekl klidně Katze.
"No fajn, tak už nám toho malého génia ukažte," naléhal Andrew na učitele.
"No jo furt, tak pojď, spolužáci se tě už nemůžou dočkat."
Do třídy vešel chlapec. Byl docela maličkatý, měl krátké zelené vlásky a tak nějak ustrašeně se rozhlížel po třídě svýma velkýma rozkošnýma šedýma očima.
"A-ahoj," špitl.
"Ahojky!!!," přilítl k němu Andrew. "Já jsem Andrew, Andrew Baker, těší mě."
"Ty jsi… Vy jste… Božíčku…"
Chlapec se rozplakal, byl viditelně dojatý.
"Ale di ty, neříkej, že jsi fanoušek FieryFour," rozesmál se Andrew.
Chlapec se začervenal a odběhl hledat si místo k sezení.
"Gabrieli, ty budeš sedět tady," řekl učitel.
"Ale pane učiteli!," vykřikl Andrew. "Proč má sedět vedle Zophiela?"
"Protože… jsou teď pár."
"Cože?"
Andrew se podíval na Gabriela. Byl smutný. Zophiel byl nejzlejší kluk ze třídy. Byl sice velmi krásný, vysoký, zlatovlasý s neodolatelnýma zelenýma očima, ale byl bezcitný.
"Ale pokud chceš, můžeš místo dnešního vyučování jít a provést Gabriela po škole a vysvětlit mu pořádně pravidla vaší třídy," navrhl učitel.
"Dobře," souhlasil Andrew.
Vzal Gabriela za ruku a vytáhl ho ven ze třídy. Na chodbě byli sami. Andrew odvedl Gabriela trochu stranou a něžně ho přitiskl ke zdi.
"C-co… co to děláš… proč…?"
Andrew mu položil ukazováček na rty.
"Pššš. Uklidni se, nechci ti ublížit."
"Tak proč tohle děláš?"
"Chci ti jen něco říct," řekl Andrew a naklonil se k němu. "Buď opatrný, prosím," pošeptal mu.
"Cože?"
"Zophiel je had, nedůvěřuj mu a nesnaž se ho nějak vyprovokovat."
"Já to nechápu, co mám vlastně s tím klukem společného? Co se to děje?"
"Zapletl ses do světa celebrit a rozhodl se nastoupit do téhle třídy, neříkej, že si vůbec nevěděl, do čeho jdeš."
"Věděl ale…"
"Takhle si my prostě přivyděláváme. Holky nepoblázní nic tak jako dva sladcí kluci, co se spolu cumlaj a tak si hrajem na gaye a dostáváme za to peníze. Například já a Katze, to je ten kluk, jak věděl, kdo jsi, jsme pár, vystupujem spolu na veřejnosti, líbáme se před nimi a jim se to líbí."
"To je… má to vůbec nějaké hranice?"
"Ano, jednu ano… je to posvátné pravidlo naší třídy, páry nesmí mít… nesmí…"
"Co?"
"Prostě nesmí mít sex, to je naše tabu, to se prostě nesmí."
"Nom… dobře… raději… raději mě proveď tou školou, jo?"
"Dobře."
Andrew Gabriela pustil a šel napřed. Gabriel chvíli koukal a pak se pomalu vydal za ním. Andrew ho provedl celou budovou a vše mu vysvětlil. Šli zpátky ke třídě, když vtom se Gabriel zastavil.
"Andrew," špitl tiše.
Andrew se zastavil a otočil se.
"Copak je?"
Gabriel se rozplakal, rozběhl se za ním a objal ho. Andrew byl zaskočený.
"Já… bojím se. Říkal si, že Zophiel je zlý, mám z něj strach."
Andrew se na něj ustaraně podíval.
"Neplakej, bude to dobré, v zájmu jeho vlastní kariéry věřím, že ti neublíží."
"Ale ty… ty mě kdyžtak ochráníš, že jo?"
"Já? Totiž…"
Gabriel se na něj smutně podíval.
"Jsi můj první kamarád na nové škole a já věřím, že nedovolíš, aby se mi tu nelíbilo."
"Kamarád? Vážně?"
"Ovšem."
Andrew se usmál a pohladil Gabriela po vlasech. Gabriel ho pustil a šli do třídy. Za chvilku zazvonilo na konec poslední hodiny. Všichni opustili třídu. Gabriel tam zůstal jako poslední, protože se mu vysypala taška a musel si posbírat učebnice. Nějaký kluk se vrátil do třídy a zavřel za sebou dveře. Gabriel zvedl hlavu.
"Ahoj, copak tu ještě děláš? Zapomněl sis tu něco?," usmál se Gabriel.
Hoch se na něj vražedně podíval.
"Jaká byla prohlídka školy, užil sis to?," zeptal se chladně.
"Ano. Andrew je skvělý průvodce, mám pocit, jako bych sem chodil už roky."
"Vážně? No chci ti jen říct, že ti zakazuji se kolem něj příliš motat."
"Co?"
Gabriel byl zaskočený.
"Víš, Andrew je jednička, on je dokonalý, on a Katze mají u dívek největší oblíbenost a díky tomu vydělávají nejvíce peněz, ale on si to zaslouží, protože on má prostě talent, šarm, jeho úsměv je jako tisíce rozkvetlých růží. Už příliš lidí je tu do něj zamilovaných, nepotřebujem dalšího!!!"
"Já… já se do něj přeci nezamiluju," vzlykl Gabriel trochu zoufale.
"To říkáš teď, ale ani netušíš, jak těžko se jeho kouzlu odolává."
Chlapec přistoupil k Gabrielovi, popadl ho za ruku a zvedl ho ze země, kde před chvíli sbíral učebnice. Gabriel se rozplakal.
"Prosím, nech mě být, vždyť já jsem heterosexuál, nikdy se do něj nezamiluju!," křičel žalostně.
Hoch sevřel jeho zápěstí ještě silněji. Gabriel vykřikl bolestí. Ten kluk měl vážně pevný stisk.
"Jmenuji se Stanley Lewis a nedovolím nikomu, opakuji NIKOMU, aby se k mému miláčkovi přiblížil, ovšem kromě Katzeho, ale v jeho případě je to jen obchod."
"Prosím, přestaň! Já se bojím! Nech mě být! Prosím! Prosím dost!!!"
Najednou se rozrazily dveře. Stál tam Zophiel.
"Co se to tu děje? Stanley, co mu to děláš? Nech ho napokoji."
Zophiel vyškubl Gabrielovu ruku z Stanleyho sevření a dal Stanleymu pěstí, že odletěl až ke zdi.
"Zophieli, co to děláš?," ulekl se Gabriel.
Zophiel si ho k sobě přitáhl, ale nespustil oči z Stanleyho, který se snažil vstát.
"Ty hnusná štětko, možná si to nepochopil, ale tenhle kluk je od dnešního dne jenom můj a nikdo, opakuji NIKDO, na něj nebude šahat, rozumíš?"
"R-rozumím," vykoktal ze sebe Stanley.
"Zophieli," vzdychl překvapeně Gabriel.
"Neboj se, on ani nikdo jiný už ti nebude ubližovat, nemusíš se bát."

Zophiel pohladit Gabriela po tváři a políbil ho. Stanley se mezitím odplazil po čtyřech pryč ze třídy. Gabriel nechápal, co se děje, ale pomalu zavřel oči, uvolnil se a vychutnával si vášnivý polibek.

Pokračování příště Líbající
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hin :3 Hin :3 | 4. července 2013 v 10:33 | Reagovat

Aki-chan to je úžasné >3< Nemôžem sa dočkať pokračovania :3 ♥

2 Kamiki-san Kamiki-san | 4. července 2013 v 18:03 | Reagovat

Skvělé provedení textu, jen tak dále. ^ ^

3 Lilyan*** Lilyan*** | 31. srpna 2013 v 20:37 | Reagovat

Krásné :3 Prý,že to není nic moc.. :3 Je to perfektní :)

4 EmoSam EmoSam | 31. srpna 2013 v 21:07 | Reagovat

[3]: jak myslíš ^^
děkuju moc ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama